Zaměstnavatel nám od dubna tohoto roku nevyplatil mzdu a ukončil nám pracovní poměr okamžitým zrušením k 26. 6. 2017. Nyní jsme evidováni na ÚP. Zaměstnavatel nám dluží mzdu za duben, květen a červen. Ve smlouvě máme sjednánu splatnost mzdy vždy 20. každý měsíc. Chtěli bychom podat návrh na insolvenci, protože ani po vyzvání nám zaměstnavatel mzdy nevyplatil, ukončil živnost a zbytek zaměstnanců propustil. Prosím o radu, jak postupovat při návrhu na insolvenci.

ODPOVĚĎ:

Insolvenční řízení se používá v situaci, kdy zaměstnavatel je v úpadku či bezprostředně hrozícím úpadku. Z Vašeho dotazu není patrné, zda jste se již pokoušela vymáhat dlužnou mzdu „ běžnou cestou “. Na zvážení je zaslání předžalobní upomínky, podání žaloby na zaplacení k soudu. Nevím z čeho přesně usuzujete, že by nešlo vymáhati mzdu touto cestou, případně i za spolupráce s exekutorem.

Pokud byste chtěla nebo chtěli ( píšete patrně částečně za skupinu zaměstnanců ) podat insolvenční návrh, je třeba prokázat, že dlužník má minimálně dva různé věřitele u kterých je více než 3 měsíce po splatnosti.

Jestliže zaměstnavatel nevyplatil zaměstnancům splatnou mzdu, třeba jen za jeden měsíc práce, dostal se do úpadku, jelikož zastavil své platby. Pokud nevyplatil mzdu více zaměstnancům ( z vašeho dotazu není patrná velikost skupiny), jde o zastavení plateb podstatné části jeho peněžitých závazků. Zaměstnanec, kterému tento zaměstnavatel dluží mzdu, má možnost přihlásit se o svůj nárok na Úřad práce a současně může podat, třeba i s ostatními zaměstnanci, návrh na zahájení insolvenčního řízení.

Cituji zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon

„§ 3 Úpadek

(1) Dlužník je v úpadku, jestliže má

a) více věřitelů a

b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a

c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

(2) Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže

a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo

b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo

c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo

d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. “

 

Samotný postup je následující:

Pokud se zaměstnanec rozhodne podat návrh, protože mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu, musí dodržet náležitosti návrhu. Návrh musí obsahovat označení insolvenčního navrhovatele (zaměstnance) a označení dlužníka (zaměstnavatele), popř. jejich zástupců. Právnická osoba (firma) musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Dále musí být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. Je samozřejmé, že v návrhu musí být označeny důkazy, kterých se navrhovatel dovolává. Jde např. o pracovní smlouvu, okamžité zrušení pracovního poměru, mzdové vyúčtování, mzdový výměr, zápočtový list, potvrzení zaměstnavatele, předžalobní upomínku atd.

Vzor insolvenčního návrhu s návodem najdete např. na http://www.jakpostupovat.cz/?page=insolvence_zamestnavatel_vzor

Pro úplnost doplňuji ještě informaci ke splatnosti mzdy. Vámi uvedený termín splatnosti mzdy 20. každého měsíce bude spíše výplatním termínem, jak je obvyklé.

Rozdíl mezi výplatním termínem a splatností mzdy spočívá v tom, že pouze k splatnosti mzdy se vztahuje možnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem.

Zákon hovoří o tom, že mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu.

Jednalo-li se u Vás o výplatní termín – platilo by, že zaměstnanec, jemuž nebyla mzda, resp. náhrada mzdy řádně vyplacena, by musel na možnost okamžitě zrušit pracovní poměr čekat nejprve od výplatního termínu do konce téhož kalendářního měsíce a potom ještě 15 dnů. Jelikož jste ovšem okamžitě zrušila pracovní poměr k 26.6.2017 a mzda vám nebyla vyplacena již od dubna, proběhlo vše v pořádku.

Cituji zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

㤠56

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

(1) Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže,

b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1).

§ 141

(1) Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.“

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit